válkaČeskoslovenskoobjevy

Děti, které přežily Osvětim, se znovu sešly před objektivem

Děti, které přežily Osvětim, se znovu sešly před objektivem
Zdroj: vintag.es
+ 8 fotek+ 9 fotek

V roce 2015 se u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi uskutečnilo speciální focení. Zúčastnily se ho čtyři děti ze známé fotografie, kterou v lednu 1945 pořídil fotograf Rudé armády Alexander Vorontsov.

Simona Knotkova 11. února 2020

Eva Kor (1934-2019)

Rumunka Eva Mozes Kor se do Osvětimi dostala se svými rodiči a třemi sestrami v roce 1944. S dvojčetem, sestrou Miriam, nebyla na rozdíl od zbytku rodiny poslána do plynové komory a stala se součástí lékařských experimentů Josepha Mengeleho. Dívky se proměnily v pokusné králíky, na kterých nacisté testovali různé látky. I když se obě dvě dožily osvobození tábora, Miriam si z pokusů odnesla doživotně poškozené ledviny. Po konci války se mladé ženy přesunuly do Izraele. Eva se později stala americkou občankou a mimo jiné založila instituci CANDLES. V 90. letech zaujala média svým gestem odpuštění během setkání s bývalým osvětimským doktorem Hansem Münchem. V roce 2015 rovněž objala bývalého nacistického dozorce Oskara Gröninga a poděkovala mu, že se jako jeden z mála nacistů postavil minulosti čelem a uznal svou vinu. „Věřím, že odpuštění je mocný nástroj. Nic nestojí. Funguje. Nemá žádné vedlejší účinky. A je to něco, co náš svět právě teď namísto trestání zoufale potřebuje,“ řekla tehdy.

Paula Lebovics (1933)

Polce Paule Lebovics bylo devět let, když začaly v jejím městě probíhat transporty. Převozu do vyhlazovacího tábora Treblinka se vyhnula jenom díky úkrytu v podzemní skrýši. Její dvě starší sestry neměly to štěstí. Později se společně se svým čtrnáctiletým bratrem Josefem ukrývala uvnitř ghetta, zatímco jejich rodiče byli odvlečeni do pracovního tábora. „Neplýtvej na ni kulkami, stejně za chvíli zemře,“ nevědomky ji zachránila slova jednoho z esesáků, když ji chtěl jiný voják za neposlušnost zastřelit. I přes svůj nízký věk se nakonec dostala se zbytkem rodiny na nucené práce do Ostrowiecu, odkud všichni putovali do Osvětimi. Po osvobození strávila šest let v německém táboře pro odsunuté lidi. V dospělém věku emigrovala do USA, kde o svých zažitcích často vypravovala studentům na přednáškách. „Učím je toleranci a tomu, aby druhé nešikanovali a nešířili nenávist. Ticho není možnost.“

Gábor Hirsch (1929)

Gábor Hirsch patřil k maďarským židům, kteří se do Osvětimi dostali v poslední fázi transportů. Selekci přežil a v táboře zůstal až do osvobození. Během pobytu bohužel přišel o matku. Teprve v 90. letech se dozvěděl, že žena byla převezena do tábora ve Stutthofu, kde za nejasných okolností zemřela. Po válce se znovu shledal se svým otcem a pokračoval v životě v Budapešti. „Otec si znovu otevřel svůj obchod, takže tam velmi rychle nastal takový pocit pseudonormality. Aniž jsem si to stačil uvědomit, byl jsem zpátky se svými starými spolužáky, skoro jako by se nic nestalo. Cítil jsem, že se to tak nějak po nás chtělo, abychom žili jako dřív. Každý si prošel určitým stupněm utrpení, takže nikoho skutečně nezajímalo, čím jsem si prošel já,“ vzpomínal později na tu dobu.

Miriam Ziegler (1935)

Miriam Ziegler pocházela z polského Radomu. V roce 1939 jela navštívit své prarodiče, ale domů se už nikdy nevrátila. Zatímco její rodiče byli odvedeni na nucené práce v Ostrowiecu, ona se schovávala u jednoho farmáře. Dětem byl vstup do tábora zakázán, ale rodiče ji tam v devíti letech nakonec propašovali. Odsud putovala celá rodina do Osvětimi. Zde se mladá dívka nakazila tuberkulózou a oční infekcí. Po válce se znovu setkala s matkou, ale její otec koncentrační tábor nepřežil. V roce 1948 emigrovala do Toronta. Při návštěvě Osvětimi v roce 2015 se nechala slyšet: „Děsí mě, že ve světě opět vzrůstá nenávist. A to je důvod, proč chci, aby se můj příběh dostal k největšímu možnému počtu lidí. Nechci, aby si někdo další musel projít tím, čím jsem si prošla já.“

Další články

Zavří­t reklamu