Německý torpédoborec se potápí ve Scapa Flow stejně jako desítky dalších lodí.

Německý torpédoborec se potápí ve Scapa Flow stejně jako desítky dalších lodí. | zdroj: amusingplanet.com


Den, kdy Němci potopili ve Scapa Flow své válečné námořnictvo

TÉMATA: lodě | první světová válka | německo

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 02. 2020 | 11:00

11. listopadu roku 1918 skončila první světová válka. Poražené Německo muselo přijmout dlouhý seznam opatření a nařízení od vítězných mocností. Jedním z nich byla kompletní demilitarizace země a předání všech zbraní státům Dohody. To se týkalo hlavně mohutného německého loďstva.

Zatímco ponorky na moři se mohly vzdát okamžitě, loďstvo kotvilo v přístavu, a tak bylo rozhodnuto, že přepluje do Velké Británie na základnu Scapa Flow na Orknejských ostrovech. 21. listopadu se tak na svou poslední plavbu vydalo sedmdesát lodí císařského válečného námořnictva.

Když lodě připluly, britský admirál David Beatty vydal kontroverzní rozkaz, že všechny německé lodě musí ihned stáhnout německé vlajky. Jenže lodě byly stále formálně majetkem Německa, protože rozhovory ještě neskončily a šlo pouze o splnění první podmínky, že lodě přeplují do Británie.

A rozhovory se vlekly dalších sedm měsíců, takže lodě ve Scapa Flow nečinně stály na kotvách a jejich posádky se nudily na palubách. Hovory vázly, protože Britové chtěli lodě zničit, zatímco Francouzi a Italové chtěli, aby si je vítězné mocnosti rozdělily mezi sebe. To by ale otřáslo britskou námořní dominancí.

Ale ve hře byli také Němci. Admirál Ludwig von Reuter nehodlal připustit to, že by lodě padly do rukou nepřátel, byť formálně už bývalých. Od počátku tedy prosazoval variantu, že své lodě raději potopí. Jeho rozhodnutí bylo silnější, čím více se zdálo, že Britové jednoduše na lodě vstoupí a obsadí je.

Admirál psal rozhořčené dopisy, že své lodě nehodlá předat nepřátelům, a Britové je nadšeně šířili mezi kapitány ostatních lodí. I oni by byli nejraději, kdyby celá německá flotila klesla ke dnu. 21. června 1919 odplulo britské loďstvo na cvičení a Reuter vycítil příležitost. Hodinu po odplutí britských lodí vyvěsil vlajkový signál, který znamenal rozkaz potopit lodě.

Na všech lodí byly otevřeny ventily, torpédomety a další otvory a do trupů se začala valit voda. Lodě byly záměrně potápěny tak, aby se před potopením obrátily na bok a na dno dopadly kýlem vzhůru, což mělo znesnadnit jejich vyzvednutí a opravu.

Britové se vrátili právě včas, aby viděli, že se 15 bitevních lodí, 4 lehké křižníky a 32 torpédoborců potopilo. Dalších 23 lodí ale stále bylo na hladině nebo se potopily v mělké vodě a dosedly na dno. Britové zuřili, považovali to za porušení podmínek příměří a von Reuter skončil ve vězení společně s 1800 dalšími členy posádek. Ve skutečnosti ale byl velící britský admirál rád, že se problém s německou flotilou vyřešil. Bohužel se vše neobešlo bez obětí a devět německých námořníků bylo zastřeleno.

Von Reuterův plán ale nakonec nevyšel. Britové během následující dekády vyzvedli mnoho lodí a před vypuknutím druhé světové války měli polovinu z německých lodí pod svou vlajkou a plavbyschopných. Druhou polovinu nechali Britové tak, protože vypukla válka. Až v 70. letech se lodě staly zdrojem ocele pro místní továrny.

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 02. 2020 | 11:00

Zavří­t reklamu