válkaČeskoslovenskoobjevy

Dávno před ovládnutím ohně vařili naši dávní předci jídlo v horkých pramenech

Dávno před ovládnutím ohně vařili naši dávní předci jídlo v horkých pramenech
Zdroj: pexels.com
+ 9 fotek+ 10 fotek

Na základě nedávných nálezů v rokli Olduvai v Tanzanii se vědci domnívají, že nejstarší hominidé využívali k ohřevu horké prameny. V nich mohli vařit své čerstvé úlovky, tedy dlouho předtím, než se lidstvo naučilo ovládat oheň.

Yvonne Pokorná 20. května 2021

Jedny z nejstarších pozůstatků hominidů – dávných předků moderního člověka – byly nalezeny v Olduvajské rokli v dnešní severní Tanzanii. Homo habilis, pravděpodobně první raný lidský druh, obsadil rokli Olduvai přibližně před 1,8 miliony let. V oblasti se dochovalo mnoho fosilií a kamenných nástrojů, které svědčí o tom, že se tu hominidé usadili a lovili zde zvěř. Při nedávném výzkumu našli badatelé důkaz, že se v blízkosti archeologických nalezišť  zhruba v této době vyskytovaly horké prameny.

„Pokud je nám známo, je to poprvé, co vědci předložili konkrétní důkazy o možnosti, že lidé využívali hydrotermální prostředí jako zdroj, kde se shromažďovala zvířata a kde bylo možné vařit,“ říká španělská geoarcheoložka Ainara Sistiaga, hlavní autorka příspěvku uveřejněného ve Sborníku Národní akademie věd.

Thumbnail # V Německu se našly téměř 10 milionů staré zuby neznámého hominida. Vědci jsou zmateni: Je Evropa kolébkou lidstva?
Mohlo by Vás zajímat:

V Německu se našly téměř 10 milionů staré zuby neznámého hominida. Vědci jsou zmateni: Je Evropa kolébkou lidstva?

Sistiaga se v roce 2016 přidala k archeologické expedici do Olduvajské rokle, kde výzkumníci sbírali sedimenty ze 3 kilometry dlouhé vrstvy odkryté horniny z doby před 1,7 miliony let. Tato geologická vrstva vědce zarazila, neboť se svým písečným složením výrazně lišila od tmavé jílovité vrstvy těsně pod ní, která byla uložena před 1,8 miliony let.

V prostředí se něco změnilo, takže jsme chtěli pochopit, co se stalo a jak to ovlivnilo člověka,“ dodává Sistiaga, která původně chtěla analyzovat sedimenty, aby zjistila, jak se krajina změnila v reakci na klima a jak tyto změny mohly ovlivnit způsob života dávných hominidů.

Zkoumané sedimenty však odhalily něco jiného, než vědci očekávali – přítomnost lipidů, které vypadaly úplně jinak než lipidy pocházející z rostlin. Vědci si uvědomili, že se značně shodují s lipidy produkovanými  specifickými skupinami bakterií. Jedna z těchto bakterií byla obzvlášť zajímavá. Thermocrinis ruber je hypertermofilní organismus, kterému se daří jen ve velmi horkých vodách, například v odtokových kanálech vroucích horkých pramenů. Dokonce při teplotách pod 80 stupňů Celsia neprospívá. Tato bakterie podle všeho v rokli žila před 1,7 miliony let.

Thumbnail # Život kdysi vznikl možná v hlubinách u teplých pramenů
Mohlo by Vás zajímat:

Život kdysi vznikl možná v hlubinách u teplých pramenů

„Není to bláznivý nápad vzhledem k tektonické aktivitě ve Východoafrické příkopové propadlině, při níž mohlo dojít k vytlačování hydrotermálních tekutin,“ vysvětluje Sistiaga.

Oblast zkoumaných sedimentů sousedí s archeologickými nalezišti dávných sídlišť hominidů, kde se mimo jiné dochovaly kamenné nástroje a zvířecí kosti. Z toho vědci usuzují, že blízkost horkých termálních pramenů umožnila předkům člověka vařit potravu jako třeba maso či tvrdé hlízy a kořeny. Je to ovšem zatím jen hypotéza, spolehlivý důkaz vědcům chybí. Je těžké pochopit chování druhů, které vyhynuly před téměř dvěma miliony let. Vědci ale plánují hledat podobné lipidy a stopy hydrotermálních rezervoárů nejen po celé Olduvajské rokli, ale i jinde na světě, kde se nacházela pravěká lidská sídla. Doufají, že najdou více důkazů pro své tvrzení.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu