válkaČeskoslovenskoobjevy

Da Vinciho Poslední večeře je plný tajných symbolů a znamení

Da Vinciho Poslední večeře je plný tajných symbolů a znamení
Zdroj: bussinesinsider.com
+ 1 fotka+ 2 fotky

Obraz Poslední večeře je společně s Monou Lisou zřejmě nejslavnějším obrazem v dějinách. Jeho minulost byla dramatická a nechybělo mnoho, aby byl zničen. Na plátně je výjev, který dodnes fascinuje a vybízí k různým interpretacím.

Tomáš Chalupa 10. dubna 2020

Už 500 let se tento obraz studuje, kopíruje, interpretuje a také slouží jako předloha nesčetným memům a internetovým vtípkům. Originál se stále nachází v kostele Santa Maria delle Grazie v italském Miláně. Da Vinci zahájil práci na tomto mistrovském díle v roce 1496 a o dva roky později jej dokončil. Znázorňuje poslední jídlo před Ježíšovou smrtí a následným vzkříšením, konkrétně moment, kdy jim oznamuje, že jeden z nich jej zradí. „Byl to nejkopírovanější obraz celého následujícího století. Nejen formou obrazu, ale také voskových či mramorových rytin. Stal se známým po celé Evropě prakticky okamžitě,“ říká historik Ross King. „Každý chtěl mít nějakou verzi tohoto díla. Leonardo konečně stvořil své osudové dílo, po kterém tolik toužil,“ dodává King.

Na plátně je třináct postav, což je samo o sobě složitý úkol. Každá má svůj výraz, mimiku i příběh, ale žádná nevyčnívá a nepřevyšuje ostatní, samozřejmě vyjma Ježíše ve středu obrazu. „Nikdy předtím žádný autor nevytvořil na plátně takové drama z naprosto živých postav vyvedených do nejmenších detailů.“

Že dílo přežilo až do dnešních dob, je téměř zázrak. Už rok po dokončení obrazu do Milána vtrhl francouzský král Ludvík XII. a pokusil se plátno strhnout ze zdi kostela a odvézt do Francie. V půlce 16. století byl obraz považován prakticky za zničený kvůli vlhkosti. V roce 1796 znovu v Miláně řádili Francouzi z revolučních vojsk, kteří nenáviděli cokoliv spojeného s církví. Na plátno v kostele házeli kameny a malovali na apoštoly podobně, jako dnešní sprejeři na plakáty. Z kostela se pak navíc stalo z rozhodnutí úřadů vězení, což opět vystavilo obraz zkáze. V 19. století pak začaly první snahy o rekonstrukci prakticky zničeného obrazu. Největší ohrožení obrazu ale přišlo až v roce 1943, kdy kostel poničily spojenecké bomby, obraz se přesto podařilo zachránit.

Samotný vznik obrazu byl rovněž velkým příběhem. Da Vincimu bylo v té době 42 let. Měl za sebou několik neúspěchů, kdy se mu nepodařilo včas splnit zakázky a byl obecně považován za velmi nespolehlivého. „Jeden básník o něm složil poému, kde se mu vysmíval, že sotva dokáže dokončit jeden obraz za deset let,“ dodává King. Leonardo ale čekal na svou životní příležitost, osudové dílo, které vše změní. A tím se stala právě zakázka na Poslední večeři.

Mnozí lidé se domnívají, že na obraze sedí po Ježíšově pravici Máří Magdaléna. Ve skutečnosti je to Jan, Ježíšovi nejbližší apoštol, proto je zobrazován vždy po jeho pravici. Byl bezvousý, mladý, androgynního vzhledu, proto z dnešního pohledu připomíná spíše ženu. „Byl to také da Vinciho ideál krásy, který se objevoval na mnoha jeho obrazech,“ vysvětluje King.

Dílo je plné nejrůznějších tajných odkazů a kódů, kterým je ale dnes těžké porozumět. „Každé gesto rukou jednotlivého apoštola má svůj specifický význam, který už ale dnes bohužel neznáme,“ říká King. Naopak popírá, že by v obraze byly tajné symboly hereze, jak o nich píše ve svých románech Dan Brown. „To je posedlost dnešní doby, nikoliv jeho.“

Na plátně sice nejsou tajná znamení, ale zato je tam vyobrazeno množství malířových přátel z milánského dvora. Da Vinci také pořizoval skicy hudebníků na ulici a sbíral zajímavé obličeje, které potom dosazoval do svých obrazů. To je i případ Poslední večeře.

Da Vinci získal díky tomuto dílu nesmrtelnost a světovou proslulost, po které toužil. Urážlivé anektody na jeho adresu okamžitě ustaly a da Vinci se díky němu zařadil na panteon největších umělců lidských dějin.

Další články

Zavří­t reklamu