válkaČeskoslovenskoobjevy

Chudoba nejen postihuje zdraví, ale mění i DNA

Chudoba nejen postihuje zdraví, ale mění i DNA
Zdroj: Profimedia

Snad všichni milujeme pohádkové příběhy o tom, kterak chudák k bohatství a štěstí přišel, ale ve skutečném životě se něco takového přihodí jen výjimečně. Popravdě chudoba člověka jen tak neopustí. Nejen že má trvalý vliv na jeho zdraví a psychické rozpoložení, ale pokud v ní vyrůstáte od dětství, ovlivňuje vás až na genetické úrovni.

Yvonne Pokorná 20. ledna 2020

Američtí a kanadští vědci ve svém výzkumu zjistili, jak velký dopad má chudoba na naši DNA – může změnit téměř osm procent genetického kódu. K tomuto číslo dospěli na základě zkoumání genomu a dalších dat získaných od matek a jejich dospělých dětí. Tým odhalil vazbu mezi socioekonomickým statusem, tedy sociálním a hospodářským postavením rodiny, v níž dítě vyrůstalo, a tendencí genů k modifikaci v procesu nazývaném epigenetika.

Epigenetika je poměrně mladý vědní obor, který vychází z předpokladu, že ne všechny geny, které jsou v naší DNA uloženy, se nutně musí projevit. Vědci vědí, že některé geny se zapínají nebo vypínají v závislosti na faktorech životního prostředí. A mezi tyto faktory patří i to, zda vyrůstáme v chudé či bohaté rodině.

Vystavení se nepříznivým vnějším podmínkám spouští v těle chemické změny, některé z nich mobilizují skupinu molekul, kterým říkáme metylové skupiny. Ty se dokáží připojit ke spuštěným genům a měnit jejich přepis. Jde o proces nazývaný metylace DNA. Ve svém výzkumu ji vědci identifikovali na více než 2 500 místech s tím, že zasáhla 1 537 genů dětí, které vyrůstaly v horších sociálních a hospodářských podmínkách. Naopak u dětí narozených do relativně blahobytných rodin nebo těch, které zchudly až v pozdějším věku, výzkumníci nezaznamenali žádné významné změny. Vzhledem k celkovému počtu 20 000 genů kódujících proteiny, tak jde o téměř osm procent pozměněných genů.

“Toto je jedna z prvních studií, která ukázala, že existují změny v sekcích genů přečtených u lidí, který zažili chudobu, oproti těm, kteří vyrůstali v dostatku,” sdělil v americké rozhlasové stanici KSL neurovědec Luke Gangi-Wellman. Podle něj epigenetika hraje klíčovou roli ve vývoji dítěte od jeho narození do sedmi let věku. Pokud osoba v té době prochází deprivací, „ovlivní to, jakým způsobem pak funguje její mozek”. A to se předává budoucím generacím. “Nejde jen o to, jestli jste vy zažili chudobu, ale zda tím prošli i vaši rodiče. Pokud i vaši prarodiče jí trpěli, mohlo to ovlivnit vaši současnou genetiku,“ vysvětlil.

Lidé pocházející z chudobných rodů tak mohou být mnohem náchylnější nejen k mentálním a psychickým poruchám, ale i fyzickým zdravotním problémům, jako třeba chronickým zánětům, snížené imunitě či cukrovce.

Chudoba u nás a ve světě

Extrémní chudoba nebo absolutní chudoba je nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám, jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče. Světová banka definuje od roku 2015 extrémní chudobu jako živobytí za méně než 1,90 $/den na osobu. Banka odhaduje, že za těchto podmínek žije v současnosti okolo 800 milionu lidí.

V České republice neexistuje extrémní chudoba. V roce 2015 byl za hranici chudoby stanoven měsíční příjem 9901 Kč pro samostatně žijící osobu, pro samoživitele s dítětem do třinácti let věku 12 872 korun, pro dva dospělé 14 852 Kč, pro čtyřčlennou rodinu 20 793 korun a pro rodiče se třemi dětmi 27 724 Kč měsíčně. V roce 2018 žilo u nás na hranici chudoby 9,6 % lidí.

Další články

Zavří­t reklamu