válkaČeskoslovenskoobjevy

Chobotnice měly kdysi krunýře, pak o něj ale zase přišly

Chobotnice měly kdysi krunýře, pak o něj ale zase přišly
Zdroj: livescience.com

Předchůdci chobotnic a olihní byli kdysi vybaveni tvrdými schránkami a podobali se tak spíše krabům. Svá měkká těla chránili v ulitách, ale vývojem evoluce o tuto ochranu přišli. Vědci už dnes vědí, proč se tak stalo.

Tomáš Chalupa 7. srpna 2020

Vše začalo v mezocénu, kdy došlo k velké revoluci v podmořském životě. Mnoho dravých plazů a ryb se začalo objevovat v oceánech, kde se s chutí pustili do kořisti. Vznikl proto evoluční tlak na to, aby si jejich kořist obstarala nějakou obranu. V této době vznikaly nejrůznější krunýře, pevné schránky a ulity. Právě v tomto období se vyvinul krunýř také u hlavonožců.

Jenže jak zjistili vědci, těmto pancéřovaným tvorům se zdaleka nedařilo tolik, jako těm, kteří zůstali bez pevné schránky a nadále si ponechali svá měkká těla. Proč? Protože jim dávala mrštnost, což je pro tyto tvory mnohem výhodnější vlastnost než relativní bezpečí schránky. S tou totiž byli hlavonožci beznadějně pomalí a neohrabaní.

Navíc se hlavonožci bez krunýřů naučili vystřikovat vodu z těla pomocí zvláštního otvoru, čímž získali cosi jako propulzní pohon, který jim umožňoval rychlý unik z nebezpečí. Naopak ti se schránkou nic takového neuměli. Zkrátka a dobře, evoluce si vybrala svůj směr a jasně upřednostnila cestu bez krunýře ve prospěch mrštných, byť nechráněných těl. Hlavonožci jsou v tomto poměrně výjimečným druhem, protože málokterý druh v historii prošel takovou proměnou, kdy nejprve krunýř neměl, pak ho měl a pak ho zase ztratil. Do podoby, jakou mají hlavonožci dnes, se začali vracet před 100 miliony let a už u ní zůstali.

Další články

Zavří­t reklamu