válkaČeskoslovenskoobjevy

Černá smrt způsobila politické změny, covid 19 na tom může být podobně

Černá smrt způsobila politické změny, covid 19 na tom může být podobně
Zdroj: iflscience.com

Černá smrt neboli dýmějový mor byla nemoc, která devastovala evropský kontinent a vybrala si daň v podobě desítek milionů mrtvých lidí. Zkosila téměř polovinu evropské populace a vynutila si rozsáhlé politické změny. Dvojice vědců z univerzity ve Virginii se právě na ně zaměřila a snaží se předpovědět, jaké důsledky bude mít v tomto smyslu covid 19.

Tomáš Chalupa 2. července 2020

Na začátku srovnání ale vědci upozorňují, že mor a covid nelze srovnávat. Mor zahubil odhadem 60 milionů lidí v Evropě, a tomuto číslu se Covid neblíží ani zdaleka, a to ani v rámci celého světa. Co se týče smrtnosti, je covid proti moru jen na úrovni chřipky.

Mor přišel do Evropy ve chvíli, kdy v ní panovala orientace na zemědělství, většina obyvatel žila na venkově, kde pracovala na polích. Když ale začali lidé hromadně umírat, na polích neměl kdo pracovat a trh práce, pokud o něčem takovém můžeme v rámci těch dob hovořit, se zcela proměnil. To mělo efekt na politické a státní instituce. Kupodivu měl mor pozitivní vliv v tom, že se více zrovnoprávnilo postavení lidí a přestaly podvody s volbami. Společnosti musely mnohem efektivněji nakládat se svými zdroji, musely se zaměřit více na efektivitu práce a státní správy, protože zdrojů se začalo rychle nedostávat. Podle autorů studie tak byl vliv moru na politiku v mnoha směrech pozitivní a přispěl k přerozdělení bohatství a větší efektivitě úřadů a státní správy.

Jak to může souviset se současnou pandemií covidu? Ten sice není, jak už jsme řekli, tak devastující na lidskou populaci, ale je velmi devastující právě co se týče ekonomiky. A právě zde vidí vědci paralelu. Mor zasáhl ekonomiku tím, že velmi ztížil a omezil zemědělskou produkci, což byl základ státu, zatímco covid zasáhl ekonomiku neméně drtivě tím, že jednotlivé vlády musely uzavřít své země a zastavit kola ekonomiky. Podle předpokladů by tedy měla nastat doba, kdy se začne efektivněji nakládat se zdroji a zefektivní se chod států a institucí. Je to ale jen model či predikce, jejíž naplnění zatím nikde v praxi nevidíme. Státy se jen začínají mnohem více zadlužovat a tiskou nové peníze. Že by došlo k nějakým strukturálním změnám, o tom se mluvit nedá, ale je potřeba si uvědomit, že pandemie tu s námi není ani jeden celý rok, a změny, o kterých vědci hovoří, probíhaly v horizontu desítek let. Jestli tedy covid zlepší některé politické a sociální aspekty chodu moderních společností, se zřejmě ukáže až později.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu