Vyobrazení moru, který v 17. století řádil v Itálii.

Vyobrazení moru, který v 17. století řádil v Itálii. | zdroj: scientiamag.org


Morové epidemie devastovaly Evropu několik století, co je ukončilo, se dodnes neví

TÉMATA: mor | nemoci | evropa | medicína

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 04. 2020 | 10:00

Morové rány sužovaly Evropu celá staletí a z globálního hlediska představovaly větší ohrožení než jakýkoliv válečný konflikt. Mor nakonec zmizel a vědci se dodnes nemohou shodnout na tom, co bylo jeho hlavní příčinou.

Ve 14. století byly morové epidemie nejničivější a vyžádaly si také nejvyšší počet obětí. Poslední velká morová epidemie pak propukla v roce 1665 v Londýně, i když i pak v západní Evropě docházelo k menším epidemiím, a to až téměř do poloviny 18. století (poté se mor přesunul do Ruska a Osmanské říše, kde řádil ještě v 19. století). Mor ale od svého vrcholu ve 14. století postupně ztrácel na síle.   

Dodnes přesně nikdo neví, co mor v Evropě ukončilo, vědci ale mají hned několik teorií. Jednou z hlavních a také nejjednodušších je vliv pokroku a modernizace. Lidé ve 14. století žili úplně jinak než lidé v 18. století. Jinde byla medicína, hygiena, věda a celková úroveň života. Moru se nejvíce daří v chudobě, špíně a zaostalosti. Ve středověku lidé věřili, že mor je božím trestem za jejich hříchy, a podle toho k němu přistupovali. Místo léčby modlitby a místo špitálů kostel. Vztah k Bohu byl v těchto dobách velmi silný a Bůh byl považován i za strůjce morové epidemie. Jen on ji mohl zastavit, takže mu bylo potřeba děkovat a neustále se modlit.

Ve stínu náboženského přístupu se ale postupně vyvíjela medicína, lékaři se dozvídali stále více o šíření moru, o lidské krvi a také hygieně, což byly nesmírně důležité poznatky v boji s morem. Už v 15. století se kvůli moru začaly zavádět karantény (tento termín vznikl za morové epidemie v Benátkách), poprvé ji použila italská Ragusa, tehdy samostatná republika, dnes město Dubrovník, která zavřela hranice svého státu na 30 dní.

Existuje další teorie, která říká, že mor skončil kvůli evoluci lidského organismu. Ten se postupně vyrovnával s různými druhy moru – černým morem, plicním morem a dýmějovým morem. Dýmějový mor mají na svědomí bakterie Yersinia pestis, které žijí v hlodavcích, zejména krysách. Lidský organismus si s touto bakterií dokáže poradit, ale nebylo tomu tak vždy. Ostatně i dnes se občas tento mor někde objeví, ale je rychle potlačen pomocí antibiotik. V roce 2019 bylo hlášeno ve Spojených státech sedm případů moru. Mezi lety 2017 a 2018 zažil ostrov Madagaskar velmi silnou epidemii plicního moru, která si vyžádala stovky mrtvých.

Moru se nikdy nezbavíme, protože se pravděpodobně nikdy nezbavíme hlodavců. Mor je totiž přenášen těmito zvířaty a zrovna hlodavci jsou druh, který je dlouhodobě imunní vůči jakýmkoliv lidským pokusům o likvidaci. Hygiena a vyspělé zdravotnictví by nás ale měly před morovými epidemiemi spolehlivě ochránit.

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 04. 2020 | 10:00

Zavří­t reklamu