Vědci už například zkoumali data u teleskopu observatoře Chandra, a to opakovaně v letech 1999 a 2004. Hledali klasické stopy, jako jsou rentgenové paprsky, které černé díry často emitují. Nenašli ale vůbec nic. Stejně bezúspěšně dopadlo pátrání astronoma Kayhana Gultekina a jeho kolegů z Michiganské univerzity. Ti dokonce počítali s variantou, že se černá díra přesunula z jádra klastru někam více na okraj, což bylo sice nepravděpodobné, ale přesto možné vysvětlení. Ale ani průzkum dat z Chandry z roku 2018 nepřinesl žádný výsledek. Hledat černou díru v klastru vzdáleném 2000 světelných let je samo o sobě velmi složité. Pokud navíc ta díra nějak putuje vesmírem a nenachází se na obvyklých místech, pak je to doslova hledání jehly v kupce sena.

Mohlo by Vás zajímat:

Vzdálená černá díra září každých 9 hodin a nikdo neví proč

V hledání nepomohly ani data z Hubbleova teleskopu, takže nyní zbývá poslední naděje jen v jeho nástupci – teleskopu Jamese Webba, který ale ještě nebyl umístěn na oběžnou dráhu a počítá se s ním v roce 2021. Pokud ani tento teleskop nenajde černou díru, pak bude existovat jediné vysvětlení, a sice že se přesunula totálně mimo centrum klastru. To by byl zásadní zvrat v celém případu ztracené černé díry a muselo by se s hledáním začít od znova na úplně jiných základech. Otázkou pak samozřejmě je, jak je možné, že černá díra takto putuje a proč.

GALERIEČerná díra

+ 14 fotek+ 15 fotek