válkaČeskoslovenskoobjevy

Berlínský Kitty Salon nebyl obyčejný bordel. Zdejší prostitutky byly špionkami SS

Berlínský Kitty Salon nebyl obyčejný bordel. Zdejší prostitutky byly špionkami SS
Zdroj: thevintagenews.com

Salon Kitty otevřela na počátku třicátých let minulého století Katharina Zammit, známější pod přezdívkou Kitty Schmidt. V roce 1939 ho ale převzali nacisti a udělali si z něj vyzvědačské centrum.

Simona Knotkova 24. července 2016

Kitty Schmidt v podstatě neměla na výběr. Kdyby penzion nepřenechala nacistům, skončila by v koncentračním táboře. Bezpečností služba SD totiž odhalila, že tajně posílá peníze do britských bank na pomoc německým uprchlíkům. V roce 1939 od ní podnik převzali tehdejší generál SS Reinhard Heydrich a šéf špionážní služby Walter Schellenberg.

Podle jejich plánu měl nevěstinec sloužit jako past na získávání informací od rozvášněné a opilé klientely, mezi níž figurovali i významní diplomaté, zahraniční hosté či představitelé té nejvyšší německé smetánky. Služby si na vlastní kůži otestoval i sám Heydrich.

Kitty Schmidt (nalevo) s dcerou.

Kitty Schmidt (nalevo) s dcerou.

V hlavní výzvědnou ústřednu se proměnil sklep, kde pět operátorů přepisovalo nahrané rozhovory z devíti pokojů. Vytáhnout informace ze zákazníka pak měly vyškolené pracovnice, které musely být dle požadavků vedení „inteligentní, mluvící několika jazyky, nacionalisticky uvědomělé a schopné pobláznit muže“. Policie dokonce zatkla několik prostitutek z ulice, mezi nimiž hledala ty nejoslnivější. Čím krásnější žena, tím jistě byla i větší šance, že jí svedený muž řekne víc, než by měl. A klienti také mluvili.

Jazyk rozvázal například nevlastní syn Benita Mussoliniho Galeazzo Ciano, který se ne zrovna uctivě vyjádřil na adresu Hitlera. Britský agent Roger Wilson, vystupující pod jménem Ljubo Kolchev, naopak v pokoji objevil mikrofonové dráty a sám se na salon později napíchl.

Byl to ale nakonec nepřítel shora, který zlaté špionážní časy v Salonu Kitty navždy ukončil. V červenci 1942 budovu srovnal se zemí bombový útok. Nevěstinec se sice přestěhoval na jiné místo, ale výzvědnou činnost SD už přerušila. Schmidt měla pod pohrůžkami salon dále vést a o celé záležitosti mlčet. To dodržela i po konci války a až do své smrti v roce 1954 nikdy neodhalila identitu některé ze špiónek.

Giesebrechtstraße, kde původní salon sídlil.

Giesebrechtstraße, kde původní salon sídlil.

Stejně tak nebyla zachována žádná z 25 tisíc pořízených nahrávek. Všechny dokumenty byly po válce zničeny nebo ztraceny.

Salon Kitty po válce převzaly a řídily děti Kitty Schmidt. V devadesátých letech byl proměněn v azylové centrum, které ale bylo po vlně demonstrací uzavřeno.

Další články

Zavří­t reklamu