Přítomnost tvarovaných kamenných koulí na raně paleolitických nalezištích přitahovala od začátku jejich objevu vědeckou pozornost.

Přítomnost tvarovaných kamenných koulí na raně paleolitických nalezištích přitahovala od začátku jejich objevu vědeckou pozornost. | zdroj: livescience.com


Archeologové rozluštili, k čemu pravěcí lidé používali otesané kamenné koule

TÉMATA: pravěk | archeologie | paleolit

user-avatar

Lenka Vovsová

23. 07. 2020 | 07:30

V místech starověkých archeologických nalezišť na severní polokouli, jež v minulosti obývali první hominidé, se vědci opakovaně setkávali s hrubě opracovanými koulemi z kamene. Některé z nich jsou staré více jak dva miliony let a z jejich tvaru je zřejmé, že byly vyrobeny s jistým záměrem. Jak ukázal nový výzkum, naši předkové s největší pravděpodobností tyto kamenné koule využívali k rozbíjení kostí, aby z nich získali výživnou kostní dřeň.

Mezinárodní tým výzkumníků vedený archeoložkou Ellou Assaf z Univerzity v Tel-Avivu v Izraeli v rámci svého výzkumu podrobně prozkoumal deset kamenných koulí pocházejících z jeskyně Qesem, jež je uznávaným paleolitickým nalezištěm, které obývali první lidé před přibližně 400 000 – 200 000 lety

Nález kamenných koulí v jeskyni Qesem byl pro vědce překvapující zejména v tom smyslu, že se domnívali, že naši předkové v době středního pleistocénu už podobné nástroje nepoužívali. Proto, aby dokázali objasnit smysl nalezených kamenných koulí, rozhodli se vyrobit jejich repliky a pokusili se s nimi rozbít kosti a získat kostní dřeň. 

„Kostní dřeň hrála v dolním paleolitu ve výživě lidí ústřední roli a naše experimentální výsledky ukazují, že morfologie a charakteristiky replik kamenných koulí jsou vhodné pro její extrakci. Tyto rysy mohly být důvodem pro jejich sběr a využívání v jeskyni Qesem,“ uvedli vědci.

Vědci konkrétně prozkoumali 29 nalezených koulí. Všechny kromě jedné byly vyrobeny z dolomitu nebo vápence, mají ostré hrany a hřbety a odlišují se od ostatních hornin v oblasti. Vzhledem k tomu, že mají odlišnou patinu od nástrojů nalezených v jeskyni, je zřejmé, že předtím, než se kamenné koule dostaly do jeskyně Qesem, byly  nějakou dobu používány v jiném prostředí. To ostatně potvrzují také závěry jiných výzkumů. 

Jak se vědci domnívají, obyvatelé jeskyně měli ve zvyku hledat kamenné koule venku, odkud si je nosili domů pro vlastní použití. Jinými slovy –  recyklovali.

 Velký dolomit používaný pro lámání kostí za účelem extrahování dřeně. Zdroj: Assaf a kol. PLOS One, 2020

Přibližně na deseti z těchto dvaceti devíti kamenných koulí jsou patrné stopy opotřebení a organických zbytků, na základě kterých výzkumný tým provedl digitální stereomikroskopii a metalografickou mikroskopii, jež dále potvrzují vědeckou hypotézu: 

„Organické zbytky mají morfologické vlastnosti, vzhled, barvu a distribuci totožné s houbovitou strukturou kostí, lesklým kostním filmem, kolagenovými vlákny a živočišnými tukovými látkami, které byly pozorovány na experimentálních kamenných koulích, jež byly použity při extrakci kostní dřeně.“ 

„Zejména na hranách koulí mají zbytky podobu skvrn organického filmu s lesklým a často příčně pruhovaným vzhledem. Koexistují se skvrnami s původem v kostním tuku a kolagenových vláknech.“ 

Právě podle šrámů na koulích a vzorků zbytků výzkumný tým vyrobil repliky kamenných koulí z rozdílných druhů hornin a poté je testoval na kravských a ovčích kostech. Do výzkumu byly mimo jiné zahrnuty i přirozeně tvarované hladké kameny.

Vědci zjistili, že repliky kamenných koulí z jeskyně Qesem byly v rozbíjení kostí a získávání kostní dřeně jednoznačně nejúčinnější a ostré hrany na kamenných koulích ve skutečnosti sloužily k ostrému a čistému prasknutí kosti. 

To vše podle vědců svědčí o tom, že obyvatelé jeskyně byli velmi důvtipní v tom, aby dokázali rozpoznat dobrou a funkční věc, když ji uviděli, namísto aby náročně vyráběli  nové nástroje. 

Výše uvedená zjištění jsou také v souladu s výsledky jiného nedávno zveřejněného výzkumu, ve kterém vědci předložili důkazy o tom, že kostní dřeň byla pro hominidy žijící v jeskyni Qesem velmi důležitou součástí stravy – tak důležitou, že ji uchovávali třeba až devět týdnů, aby měli k dispozici bohatý zdroj potravy pro pozdější spotřebu.

Z výzkumů tak dále vyplývá, že nejenže kostní dřeň byla pro obyvatele jeskyně Qesem velmi důležitou složkou potravy, ale také, že byli velmi znalí, pokud šlo o uchovávání potravinových zdrojů.

„Tyto výsledky osvětlují funkci kamenných koulí a jsou v souladu s významem živočišných tuků v kalorickém příjmu lidí v období středního pleistocénu, jak ukazují archeologické důkazy v jeskyni Qesem a možná i mimo ni.“ 

Ale k čemu byly koule používány dříve, než se dostaly do jeskyně Qesem? To je pořád velké tajemství, které čeká na vyřešení.

 

user-avatar

Lenka Vovsová

23. 07. 2020 | 07:30

Zavří­t reklamu