válkaČeskoslovenskoobjevy

Archeologové objevili tajemnou loď, o které psal Hérodotos

Archeologové objevili tajemnou loď, o které psal Hérodotos
Zdroj: history.com

Někdy kolem roku 450 před naším letopočtem se řecký dějepisec Herodotos plavil po řece Nil na plavidle, které popsal jako „baris“. Měla to být loď, kterou Egypťané běžně používají k přepravě nákladů po Nilu. Jenže až do nedávné doby se vědcům nepodařilo ověřit, že taková loď vůbec existuje.

Tomáš Chalupa 2. května 2019

Podle Hérodota měla říční baris jedno kormidlo, stěžeň z akáciového dřeva a papyrové plachty. Kromě Hérodota se ale o baris nikdo z dávných dějepisců nezmiňoval a ani moderní archeologové takovou loď nikdy neobjevili. Hérodotos byl znám tím, že jeho díla byla plná fikce a k přesné faktografii měla mnohdy daleko. O existenci baris tedy panovaly značné pochybnosti.

Jenže nedávno tým archeologů, který prozkoumává potopený přístav Herakleion a objevil v něm už 70 vraků lodí, označil jeden z nich jako baris, tedy loď, která přesně odpovídá Hérodotovu popisu. Pracovní název je Loď 17 a má na délku 28 metrů. Nechybí ani zbytky akciového dřeva použitého na stěžeň i část trupu. Ten se zachoval zhruba ze 70 procent.

„Hérodotos psal, že loď měla dlouhá vnitřní žebra. Popravdě nikdo moc nechápal, o čem to mluví. Archeologové podobné lodě nikdy neviděli. Pak jsme objevili přesně tuhle formu konstrukce u Lodě 17, je to přesně, jak píše Herodotos,“ říká Damian Robinson, ředitel Oxfordského centra námořní historie.

Než byla založena Alexandrie (roku 331 před Kristem), byl Herakleion jedním z největších přístavů na světě. Byl vybudován kolem velkého chrámu boha Amun-Gereba a do přístavu připlouvaly lodě z celého Řecka. Trochu se podobal Benátkám, protože byl rovněž protkán sítí vodních kanálů. Kvůli silným zemětřesením ve 2. a 9. století se celý přístav ponořil do moře. Dnes je Herakleion velkým nalezištěm lodních vraků z antiky i středověku.

Nález Lodi 17 je pro vědce velkým překvapením, ale současně částečně rehabilituje Hérodota, který je považován za otce dějepisu. Pravdou je, že psal ve svých spiscích o návštěvě Persie, kde viděl obří mravence o velikosti lišky, kteří při hloubení svých chodeb vířili zlatý prach. Těžko brát vážně někoho, kdo píše takové báje. Ale v případě lodi baris měl Hérodotos pravdu.

Další články

Zavří­t reklamu