válkaČeskoslovenskoobjevy

Archeologové na Sibiři objevili starověkou lidskou hliněnou hlavu skrývající beraní lebku

Archeologové na Sibiři objevili starověkou lidskou hliněnou hlavu skrývající beraní lebku
Zdroj: sciencealert.com
+ 6 fotek+ 7 fotek

Mnohé kultury v historii praktikovaly bizarní rituály smrti, ale vypadá to, že jen málo z nich to umělo lépe než Skytové ze starověké Sibiře.

Lenka Vovsová 27. července 2020

Před více než čtyřiceti lety archeologové na Sibiři objevili v místech starověkého pohřebiště neobyčejnou hliněnou lidskou hlavu. Jako by nestačilo, že tento artefakt byl svým způsobem děsivý a podivný, rentgen následně odhalil hluboko uvnitř hliněné hlavy lebku berana.

Tato 2100 let stará hliněná hlava byla konkrétně nalezena vedle spálených pozůstatků přibližně 13 až 15 lidí v roce 1968 sovětským profesorem Anatoly Martynovem. Vědci předpokládají, že toto pohřebiště nacházející se v Minusinské kotlině mezi horami Jižní Sibiře patří tagarské kultuře z doby bronzové.

Tagarové jsou jednou z nejlépe prostudovaných skupin východních skytských kultur a prosluli zejména jako kočovní válečníci obývající Euroasijskou step v období od 900 let před naším letopočtem do 200 let n. l. Tagarové jsou ve své podstatě považováni za starověkou obdobu motorkářského gangu, který tvořili potetovaní kočovníci s čírem na koních, jež neohroženě střežili Euroasijské pláně. Nejvíce se o nich vědci dozvídají z nálezů velkolepých pohřebišť se šperky a zbraněmi, jimiž je hojně poseta celá Euroasijská step. Avšak i podle měřítek vědců je objev hliněné hlavy s lebkou berana považován za výjimečný.

Když archeologové poprvé zkoumali tuto hliněnou hlavu v 70. letech, domnívali se, že se jedná o skutečnou lidskou lebku obalenou v jílu s lidskou tváří – taková praxe byla v této oblasti již dříve zdokumentována. Později však vědci pojali podezření, že se nejedná o lidskou lebku, když si povšimli, že tvar hlavy „neodpovídá vnitřní velikosti lidské lebky, ale je menší.“

V roce 2010 proto výzkumníci z Ruského institutu archeologie a etnografie sibiřské větve RAS použili techniku známou jako počítačová rentgenová tomografie, pomocí které odhalili, že hlava obsahuje lebku ovce nebo berana.

I když se možná nikdy nedozvíme skutečný smysl tohoto rituálu smrti, výzkumníci alespoň tuší, co by mohl znamenat. Ve vědeckém časopise Science First Hand (SCFH) profesorka Natalia Polosmaková vysvětluje, že pohřeb mohl být použit pro muže, jehož tělo nebylo nalezeno, nebo také pro lidi, kteří zmizeli, utonuli nebo se ztratili někde v cizích zemích. Tedy v případě, že se tělo zemřelého nenašlo, byla hliněná hlava použita k vytvoření tzv. „pohřební panenky“, která měla fyzicky zastupovat duši zemřelého při odchodu do posmrtného života.

„Měkké věci byly z mrtvých těl odstraněny; kosti byly svázány dohromady větvičkami, obaleny trsy trávy a obšity tlustou kůží – výsledkem byla pohřební panenka,“ píše Polosmaková.

Samotný smysl použití beraní lebky je však stále nejistý. Profesorka Polosmaková poukazuje na to, že pro mnoho starověkých národů, včetně starověkých Egypťanů, kočovných mongolských kultur a jiných kultur napříč střední Asií, měli berani velký význam a je možné, že v tomto případě byla beraní lebka použita jako ztělesnění či symbolika aspektu lidské duše.

Další články

Zavří­t reklamu