Morová epidemie pustošila Řím i celé impérium.

Morová epidemie pustošila Řím i celé impérium. | zdroj: allthatisinteresting.com


Antoniánský mor výrazně přispěl k pádu římské říše

TÉMATA: epidemie | mor | starověk | řím

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 05. 2020 | 04:00

Antoniánský nebo také Galénův mor byla epidemie dýmějového moru, která řádila v antickém Římě v letech 165 – 166 našeho letopočtu. V jeho vrcholné fázi padalo k zemi každý den 3000 mrtvých obyvatel Říma.

Antoniánský mor se mu říká, protože vypukl za vlády císaře Marca Aurelia Antonia. Řecký lékař Galén o něm podrobně psal, nicméně dodnes nevíme s jistotou, co bylo příčinou této epidemie. Víme, že 10 procent nakažených umíralo. Nemoc měla velmi těžký průběh, doprovázely ji horečky, zvracení, nevolnosti, silné pocení a také vyrážky po celém těle. Svým způsobem to mělo na Řím stejně šokující dopad jako dnešní koronavirus na některé země. Mocný Řím na vrcholu sil najednou čelil nemoci, se kterou si nikdo nevěděl rady a která decimovala jeho obyvatelstvo. Mnozí nemohli uvěřit, co se to v jejich civilizovaném a po všech stránkách bohatém městě vlastně děje.

Poprvé se o moru nemluvilo v Římě, ale při obléhání vzdáleného města Seleucia v dnešním Iráku. Vojáci si tam začali stěžovat na podivnou nemoc. A ta si začala vybírat mezi nimi oběti. Bylo to právě vojsko, kde začal mor řádit nejdříve. Mor vojáci šířili v Galii i za Rýnem, pandemie tak zasáhla celou Evropu. A dostala se i do Říma. Město bylo přeplněné lidmi, hygienické návyky mezi chudšími obyvateli nebyly příliš vysoké, takže mor řádil s obrovskou silou. Pro Řím bylo zlé zejména to, že byly silně nakaženy jeho profesionální a skvěle vycvičené legie.

Řím v té době disponoval 150 000 vojáky. Jenže tyto počty se začaly vlivem moru výrazně ztenčovat. Bylo to naposledy, co měl Řím takto vynikající vojsko. Nyní byli odvodoví důstojníci nuceni nabírat každého, kdo projevil zájem a byl zdravý. Zloději a kriminálníci, propuštění vězni a bývalí gladiátoři, lidé prchající před dluhy či jinými problémy. Ti všichni začali ve velkém proudit do ozbrojených sil římského impéria. Není divu, že Germáni za Rýnem začali slavit nad těmito jednotkami velká vítězství. Poprvé za 200 let dokázali překročit Rýn a hrnout se na jih. Řím, podobně jako dnešní země, navíc začal ekonomicky strádat. Ekonomika kvůli moru nefungovala, obchod se zpomalil, pokladna na výdaje nestačila a k tomu se nedařilo ani vojensky. Před morem byl Řím hegemonem, který vládl Evropě, ale stačilo několik let a vše se začalo hroutit. Další dvě obrovské epidemie moru pak dílo zkázy dokonaly.

Byla to římská rozpínavost a také vynikající infrastruktura, která nakonec přispěla k šíření moru do všech koutů Evropy. Římané byli první, kteří uvažovali globálně a provozovali obchod napříč kontinenty. Právě jejich globální pozice jim paradoxně uškodila nejvíce. Po Antoniánském moru navíc přišly ještě další dvě morové epidemie rovněž velkého rozsahu, které přivedly impérium na pokraj kolapsu. Dnes se mluví o dekadenci Říma a celkové neochotě bojovat proti nepřátelům, ale zapomíná se, že to byla právě morová pandemie, která říši uvrhla na trajektorii, ze které už nebyla cesta zpět.

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 05. 2020 | 04:00

Zavří­t reklamu