válkaČeskoslovenskoobjevy

Anna Honzáková byla první promovanou lékařkou v Čechách. Bojovala i za práva žen, ale odmítala interrupci

Anna Honzáková byla první promovanou lékařkou v Čechách. Bojovala i za práva žen, ale odmítala interrupci
Zdroj: Wikimedia Commons

Jméno Anny Honzákové je mimo lékařské kruhy spíše málo známé, a bohužel nezaslouženě. Honzákové patří jeden velmi významný titul, o který ji už nikdy nikdo nepřipraví: jako první žena v české historii získala diplom všeobecného lékařství na české univerzitě a tím se stala vůbec první lékařkou v našich končinách. Podařilo se jí tak něco do té doby opravdu nevídaného.

Marta Šindlauerová 22. června 2021

Anna Honzáková měla „doktorství“ v rodině. V bílém plášti dennodenně vídala svého otce, který byl obvodním lékařem v Kopidlně a také osobně léčil hraběte Šlika. Malou Annu všechno kolem medicíny zajímalo, informace a znalosti doslova hltala a bylo nad slunce jasné, že je jí souzena kariéra ve zdravotnictví. Protože v té době – a zde se pohybujeme v posledních letech 19. století – se na našem území, respektive v Rakousku-Uhersku, ženy nemohly středoškolsky a ani vysokoškolsky vzdělávat, uvažovali rodiče Anny, že ji pošlou na studia do zahraničí. Pro rodinný rozpočet to představovalo velkou výzvu, ale vzdělání nadané dcery bylo manželům Honzákovým přednější. Šlechetný plán zmařila tragická událost: Annin otec, MUDr. Honzák, nečekaně zemřel na akutní tuberkulózu. Bez příjmu hlavy rodiny se na sny o medicínském vzdělání mohlo zapomenout. Annina matka se ovšem jen tak nevzdala a na tom, aby z její šikovné holčičky vyrostla vzdělaná žena, jí nesmírně záleželo. Z Kopidlna se tedy i s dětmi vypravila do Prahy.

Thumbnail # Rovnost pohlaví byla nejspíš už dobře známá starým Vikingům
Mohlo by Vás zajímat:

Rovnost pohlaví byla nejspíš už dobře známá starým Vikingům

Byla to ta správná chvíle, protože se zrovna po dlouhých peripetiích a odhodlaném úsilí Elišky Krásnohorské otevřelo v roce 1890 první dívčí gymnázium ve střední Evropě, které Anna dostudovala s vyznamenáním. A navíc projevila nebývalý cit pro statečnost a pohotovost, když zachránila svou spolužačku během epileptického záchvatu. Osud Honzákové nekompromisně naznačoval, že se nadaná dívka musí bezpodmínečně stát lékařkou. Jenže společenské poměry nešlo tak rychle změnit. Ženské vzdělání bylo stále záměrně opomíjeným tématem, které šlo na nervy hlavně mužům, ať už tyto šovinistické výkřiky směřovaly ze světa medicíny nebo politiky.

Anna si podala přihlášku na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (v té době nesla jméno Karlo-Ferdinandova univerzita), ale jejímu pokusu vstoupit na akademickou půdu se vysmál celý profesorský sbor. Mladá žena se tedy chytla jediného stébla naděje: začala navštěvovat přednášky na německé pražské fakultě, mělo to ale jeden háček: nemohla na této škole skládat zkoušky. Po dvou letech jí bylo povoleno navštěvovat českou fakultu, opět bez možnosti předvést svůj talent a vědomosti u zkoušek. Ne všichni profesoři jí byli nakloněni, a ze strany spolužáků se také dočkávala spíše opovržlivých pohledů a nesouhlasného syčení. Ovšem když už se Anna dočkala nějaké formy podpory, bylo to ze strany skutečných kapacit: své sympatie jí vyjádřil třeba doktor Karel Pawlík (obzvláště proslavený svým působením v „ženských“ Františkových Lázních) a také MUDr. Josef Thomayer, který byl paradoxně ostře proti tomu, aby ženy oblékaly bílé pláště.

Thumbnail # Byla přerušovaná soulož hlavní antikoncepcí za socialismu?
Mohlo by Vás zajímat:

Byla přerušovaná soulož hlavní antikoncepcí za socialismu?

Zadostiučinění se Anna dočkala v roce 1900, kdy byl konečně vydán výnos povolující ženám studium na lékařské fakultě, do té doby vyhrazené jedině mužům. To už měla horlivá studentka za sebou řadu neuznaných semestrů, desítky seminářů, pitev, kolokvií, neklasifikovaných zkoušek a mnoho dalšího, co se studentským životem souvisí. A mohla tak přistoupit k těm největším, rigorózním zkouškám, které za přítomnosti četného počtu zvídavých diváků – včetně pýchou se dmoucí Elišky Krásnohorské – naprosto s přehledem složila. 17. března 1902 se z Anny Honzákové v Karolinu stala doktorka všeobecného lékařství, a byl to velký den jak pro medicínu, tak i pro všechny české ženy. Byla první Češkou, která získala lékařský diplom na českém území (před ní to dokázaly ještě dvě ženy, Anna Bayerová a Bohuslava Kecková, ale ty získaly titul v zahraničí).

I po promoci se Honzáková na pracovišti potýkala s nepřejícností mužských kolegů a také smůlou – na chirurgické klinice byla pod vedením svého podporovatele prof. Karla Maydla spokojena, ale profesor bohužel předčasně zemřel. Dva roky pak pendlovala z nemocnice do nemocnice, nikde jí štěstí příliš nepřálo, ale přesto opět prokázala odvážného a neoblomného ducha, když si v Praze Na Moráni založila roku 1905 vlastní gynekologickou ordinaci, kterou pak provozovala 35 let. Jen zřídkakdy se stávalo, že by MUDr. Honzáková neměla v ordinaci „narváno“, chodily k ní i významné osobnosti včetně samotné Elišky Krásnohorské, hereček a manželek politiků či vysoce postavených úředníků. Což bylo tak trochu paradoxní, protože mnozí z posledně jmenovaných proti Honzákově původně brojili… Její profesionalita i lidský přístup byly věhlasné široko daleko, navštívit doktorku Honzákovou bylo prestiží srovnatelnou dnes třeba s konzultací u kardiologa prof. Jana Pirka.

Thumbnail # Zdeňka Čermáková proslavila svou vlast v Chorvatsku. Zle se jí tam ale odvděčili
Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka Čermáková proslavila svou vlast v Chorvatsku. Zle se jí tam ale odvděčili

Z dnešního feministického pohledu to bylo spíše neobvyklé, ale Honzáková byla velmi razantně proti interrupcím. Protože byla gynekoložkou, dala se její nechuť k podpoře umělého přerušení těhotenství pochopit. Snažila se k této problematice přistupovat z jiné strany: prováděla osvětu, jak těhotenství efektivně zabránit a jak provozovat bezpečný pohlavní život. Práci v ordinaci věnovala tolik energie a času, že se nikdy nevdala a nikdy neměla děti. Když neordinovala, aktivně bojovala za emancipaci žen z řad různých spolků, ať už to byl Výbor pro volební právo žen nebo Ženská národní rada.

MUDr. Anna Honzáková zemřela v roce 1940 ve věku 65 let. I ona má velkou zásluhu na tom, že dnes jsou dvě třetiny studenstva lékařských fakult tvořeny mladými ženami.

Související články

Další články

Zavří­t reklamu