Nejspíše ani sám John Travolta a Samuel L. Jackson nepředpokládali, že Pulp Fiction bude mít takový obrovský úspěch.

Nejspíše ani sám John Travolta a Samuel L. Jackson nepředpokládali, že Pulp Fiction bude mít takový obrovský úspěch. | zdroj: Profimedia


9 skvělých filmů, u kterých stačilo málo a nemusely vůbec vzniknout

TÉMATA: filmy | kinematografie

user-avatar

Marta Šindlauerová

23. 01. 2020 | 16:00

Přes překážky ke hvězdám - to je citát, který charakterizuje počátky celé řady dnes oblíbených a ceněných snímků, ve které nikdo nevěřil a označoval je za těžké propadáky. Možná si dokážete představit, jak si ti, co budoucí kultovní snímky odmítli, rvali potom vlasy... A nebo bylo natáčení filmů tak obtížné, že je vlastně zázrak, že jsou na světě.

Psycho (1960)

Psycho bylo natočeno podle stejnojmenného románu z roku 1959. Režisér Alfred Hitchcock tehdy skoupil snad skoro všechny výtisky, aby nikdo nevěděl, jak příběh skončí. Studio Paramount, pro které Hitchcock tehdy pracoval, se ale snažilo vzniku snímku všelijak zabránit. Podle velkých šéfů Paramountu byla knižní předloha “příliš odporná a nezfilmovatelná”. K natáčení nakonec svolili, ale citelně snížili rozpočet snímku (i kvůli tomu se natáčelo na černobílý film) a navíc zařídili, aby Hitchcock dostal ze zisků absolutní minimum. Větší část týmu tvořili Hitchockovi přátelé, takže výdaje byly opravdu extrémně nízké. Zato zisky se nakonec ukázaly jako hodně vysoké.

Hvězdné války (1977)

Hned tři filmové společnosti odmítly mít co do činění s touto space operou. Filmového otloukánka se ujmulo až studio Fox, které tím chtělo prověřit nadějného režiséra, jenž se jim zrovna upsal - nebyl to nikdo jiný, než George Lucas. Dali mu rozpočet 8 milionů dolarů a poslali na natáčení do Tuniska. V Hvězdné války nevěřili ani samotní herci, neustále si dobírali hlavně scénář a dialogy. Nakonec v něj přestal věřit i samotný George Lucas a místo toho, aby se dostavil na premiéru svého vlastního snímku, odjel se Steven Spielbergem na dovolenou na Havaj, protože nechtěl být svědkem hrůzostrašného přijetí filmu.

Titanic (1997)

Během natáčení Titanicu si James Cameron vysloužil přezdívku “nejděsivější muž Hollywoodu”. Herci museli bojovat s nachladnutím, horečkami nebo ledvinovými infekcemi - všechno kvůli tomu, že trávili hodiny a hodiny ve studené vodě. Několik kaskadérů si polámalo končetiny, někteří členové štábu se na natáčení vykašlali nakonec úplně. Kate Winslet o roli Rose velice stála, po zkušenosti s Cameronem se ale zapřísáhla, že s ním bude natáčet jedině když jí za to dá tučný balík prachů. Třešničkou na dortu bylo to, že se v jedné chvíli 50 členů štábu (včetně režiséra) přiotrávilo u oběda polévkou (zřejmě se jednalo o záměrnou otravu, ale dodnes se neví, kdo v tom měl prsty).

Návrat do budoucnosti (1985)

Sci-fi komedie o cestování časem režiséra a scénáristy Roberta Zemeckise byl nejvýdělečnějším filmem roku 1985. Pár let předtím byl ale scénář budoucího megahitu čtyřicetkrát odmítnut velkými filmovými společnostmi. Například Disney své zamítnutí opodstatnil tím, že je amorální, aby se matka zamilovala do svého syna, a financovat takovou věc rezolutně zavrhli. Nakonec se nápadu ujali filmaři z Universal Pictures, a to jen kvůli tomu, že je zaujal režisérský úspěch Zemeckise v jiném snímku – Honba za diamantem.

Malá Miss Sunshine (2006)

Ani v toto oceňované komediální drama nikdo příliš nevěřil. Co čekat od filmu, který režírovali absolutní začátečníci a scénář napsal člověk, který měl v portfoliu hlavně reklamy? Vytvořit tento snímek trvalo pět let. Studio, které se projektu ujalo, od něj nakonec odstoupilo a financovat jej tak musel jeden z producentů, jehož víra v úspěch byla, zdá se, nezlomná. Vyplatilo se. Film, který to od začátku měl pěkně zapeklité, nakonec vyhrál přes osmdesát filmových cen.

Příběh hraček (1995)

Jeden z disneyovských animátorů, John Lasseter, snil o tom, že by vytvořil film, který by byl celý počítačově zanimovaný. Navrhl to svým nadřízeným v Disney, ale ti na jeho nápad jen mávli rukou. A tak si Lasseter založil vlastní filmové studio - Pixar. Když z Pixaru začaly vycházet kvalitní filmy, Disney změnil na projekt Lassetera názor a nakonec se společně vrhli do tvorby fascinujícího příběhu ze světa hraček. Jejich snaha jim vynesla 22 prestižních ocenění.

Čaroděj ze země Oz (1939)

Než měl film svou premiéru, vystřídali se na něm tři různí režiséři a čtyři různí producenti. Buddy Epsen v roli Plecháče se otrávil make-upem, který měl na sobě, Judy Garland v hlavní roli zase kvůli tomu, aby vypadala mladší, užívala amfetamin. A aby zvládala každodenní šestnáctihodinové natáčení, polykala barbituráty. Její pozdější drogová závislost a fatální předávkování měly své kořeny právě během procesu vzniku této pohádky. A to ještě není všechno. Ray Bolger v kostýmu Strašáka trpěl neustálými škrábanci na kůži, které mu způsoboval nepohodlný kostým, Margaret Hamilton (čarodějnice) se pak vážně popálila.

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

“Tohle je nejhorší věc, kterou kdy kdo napsal. Nedává to žádný smysl. Někdo je mrtvý a pak je najednou zase živý. Je to příliš dlouhé, násilné a nezfilmovatelné.” Toto prohlásil jeden z producentů společnosti TriStar, když tam Quentin Tarantino a Roger Avary přinesli scénář Pulp Fiction. S nelineárností děje mělo hodně studií opravdu velký problém. Komplikovaný a originální styl nakonec nevadil (dnes nechvalně proslulému) Harveymu Weinsteinovi a jeho bratru Bobovi ze společnosti Miramax.

Apokalypsa (1979)

Snímek se za prvé natáčel mnohem déle, než se předpokládalo, za druhé postupně podléhali členové štábu tropickým nemocem (natáčelo se na Filipínách) a Martin Sheen dostal infarkt. Současně bojoval se závilostí na alkoholu a duševních problémech, přátelům si stěžoval, že neví, jestli natáčení vůbec přežije. Marlon Brando navíc přišel na set zcela nepřipraven a vůbec nevěděl, co má říkat, čímž zdržel tým složený z 900 členů na několik dní. A aby toho nebylo málo, tak filipínská vláda zapůjčila filmařům několik vrtulníků, ale pak si je sama čas od času brala bez upozornění zpátky a narušovala tím chod natáčení...

 

user-avatar

Marta Šindlauerová

23. 01. 2020 | 16:00

Zavří­t reklamu